Rychlá lukostřelba

ČeskyEnglish

Hledání

Aktuality

Počet návštěv od 26.1.2016

statistiky

Obhajoba Larse Andersena

Když Lars Andersen zveřejnil svoje proslulé video New Level of Archery, krom nadšených reakcí schytal z řad lučištníků i mnohou kritiku. Cítím potřebu se s touto kritikou vypořádat, protože se svým způsobem týká i mně. Takže zde je seznam častých reakcí na Larsovo video, a moje odpovědi.

Nejde o žádnou tajnou ani tajemnou techniku. To skutečně nejde, a Lars to ani netvrdí. Tato kritika reaguje spíš na styl videa, než na to, co je řečeno. Lars kolem sebe nebuduje žádnou sektu (jak to dělají někteří učitelé asijských bojových umění), a nemá důvod udržovat atmosféru tajemství. New Level of Archery je tajemné zhruba tím způsobem, jakým bývají tajemné trailery na nové filmy.

Nejde o prastarou techniku. Historicky je snaha o rychlou lukostřelbu doložena přinejmenším za 14. století v textu Saracen Archery. Etnograficky je doložena od indiánů žijících na úrovni doby kamenné, a z toho lze s velkou pravděpodobností rychlostřelbu zasadit mnohem dál do historie, minimálně do starověku. To podle mě prastaré je. Lars sám ve videu říká "před staletími" což sedí i na to 14. století.

Technika není ztracená, Lars není žádný objevitel. Tady jde o jisté zmatení pojmů. Za prvé - ano, existují lučištníci starší než Lars, který se rychlé lukostřelbě věnují, tudíž technika před Larsem nemohla být globálně ztracená. On to dobře ví, a v jiném videu jich sám několik jmenuje coby své vzory. Současně je ovšem pravda, že takových lidí bylo málo, a byli především v zemích s tradicí jezdeckých lučištníků. Moderní evropští lukostřelci o rychlé střelbě vesměs buď vůbec nevěděli, a nebo ji považovali za kuriozitu, kterou není potřeba se zabývat. V tomto směru byla rychlostřelba pro Evropu skutečně ztracená.

Za druhé - Lars si jako svůj cíl vytyčil výstřel jednoho šípu za 0,5 sekundy, což je rychlost, které žádný z jeho vzorů nedosahuje. Technika toto umožňující tak byla pro svět skutečně objevena až Larsem Andersenem. Lars sám se domnívá, že taková technika v historii musela existovat, jelikož o takové rychlosti střelby je psáno v Saracen Archery. To je pravděpodobně omyl plynoucí z chybné interpretace textu, ale ten omyl udělali už překladatelé a komentátoři knihy; Lars, který není historikem, tuto informaci pouze převzal. Současně se mi nechce věřit, že by Lars s lukem vymyslel něco, co by nikoho předtím nenapadlo. Jsem tedy opravdu nakloněn věřit tomu, že tato technika se někdy dřív používala, ale buď zmizela se svými nositeli, a nebo byla z nějakého důvodu opuštěna.

Larsovo video není revoluční a ukazuje málo nového. Je jistě pravda, že spousta z toho, co Lars prezentuje jako objev, už bylo známo dřív - například možnost přikládat šíp k pravé strany luku. Na druhou stranu právě u nás v Evropě to většina lukostřelců buď nevěděla, nebo to považovala za východní podivnůstku, které není potřeba věnovat pozornost, protože každý správný lučištník střílí jako Angličani. Larsovo video všechny tyhle alternativy uvedlo k životu, takže každý lučištník k tomu musel zaujmout stanovisko; Larsovy výsledky byly tak působivé, že je nešlo ignorovat. Spousta lučištníků zkonstatovala, že je baví jiný druh střelby a tomuto se věnovat nebudou, což je v pořádku. Samotná myšlenka rychlé lukostřelby ale byla uvedena do obecného povědomí, přestala být přehlížena, a to je podle mého revoluční až až. Přirovnal bych Larse v tomto k Bruce Leemu - ten taky v zásadě nepřišel s ničím novým, ale přesto se z něj stala ikona, která radikálně změnila pohled Ameriky a Evropy na bojová umění.

Lars má lehký luk, v boji by to prakticky nefungovalo. Lehký luk (30lb) nepochybně má a sám se s tím netají. Zda by technika fungovala tak dobře i se silnějším lukem není jisté, protože on sám ho neutáhne, a nikdo jiný to tak neumí. Jack Fang takto úspěšně střílel z 55lb luku, ale jeho provedení má k Larsovu dost daleko. Na druhou stranu Lars nepotřebuje velký dostřel, protože střílí na blízko. O schopnosti jeho šípu prorážet zbroj lze mít oprávněné pochyby (on sám to sice zkoušel, ale dost nepřesvědčivě). Nicméně když mluvíme o použití luku v praxi, nikdo netvrdí, že ta "praxe" musí nutně znamenat rytíře v plné plechové zbroji. Lars se do žádného období nestylizuje (arabskou středověkou lukostřelbu bere jen jako inspiraci), a nikdo neřekl, že by takto nemohl střílet třeba polonahé Núbijce na starověké sahaře. On i 30lb luk a šíp s vhodným hrotem dokáže na nechráněném těle udělat pěkné zranění. Netvrdím, že by Lars mohl zfleku vyrazit do subtropů porážet pouštní národy, ale že jeho technika by mohla proti správnému typu nepřátel být použita s velkým úspěchem.

Lars nenatahuje luk naplno, takže výstřel by byl slabý. To je výtka podobná té předchozí. Faktem je, že Lars odflákne napínání ve chvíli, kdy mu jde o maximální rychlost. To si ale jen zkouší co dokáže, a k plnému nátahu ho nic nenutí (nejlepší výkon je asi 0,2s na výstřel,což je úžasné, ale samotný výstřel je skutečně dost odfláknutý). Když je potřeba (třeba při střelbě do dálky), tak napíná bez velkých problémů naplno, přičemž rychlost střelby je pořád velice dobrá (11 šípů ve vzduchu). A pokud má nátah kratší, není důvod, proč by nemohl být vybavený lukem, který je na takový nátah stavěný, a vymáčkne z něj maximum. Larsův slabý výstřel by jistě snesl srovnání s vrhacími zbraněmi (nůž, čakram, šuriken), které se v boji nepochybně používaly. Byť obvykle ne ve střetu řad obrněnců, jak jsme na ně zvyklí ze středověké Evropy.