Mezerová střelba
Pojem "mezerová střelba" je můj, poněkud násilný, překlad obvykle používaného anglického "gap shooting". V češtině se někdy říká "míření střeleckou mezerou". Míření je trochu podobné způsobu, jakým se míří s puškou.
1) Natáhnete tětivu, a ruku zakotvíte na tváři v místě, na které jste zvyklí. Zavřete jedno oko, a tím druhým se díváte dopředu na hrot šípu, a přes něj dál. Není (resp. nemusí to být) po linii šípu! Je to čára od vašeho oka, přes hrot šípu dopředu.
2) Lukem se natočíte tak, aby linie, kterou sledujete, mířila přesně na střed terče.
3) To ale nestačí! Šíp po vypuštění může, ale nemusí letět po čáře kterou sledujete. V závislosti na konstrukci luku, pružnosti šípu a vašem kotvícím bodu se může trochu odchýlit. Při výběru luku a střeliva vybíráte tak, aby odchylka byla co nejmenší, přesto ale musíme počítat s tím, že nějaká je. Nevadí; svůj luk i šíp znáte, a jelikož jste s ním stříleli mnohokrát, tak víte jak moc a kam se odchyluje. Natočíte tedy luk tak, abyste mířili kousek vedle; tolik, abyste zkompenzovali odchýlení šípu na danou vzdálenost.
4) Pořád to nestačí! Šíp narozdíl od kulky při letu dost ztrácí rychlost. Abyste trefili vzdálenější cíl, musíte střílet obloučkem. To znamená, že musíte mířit o kousek výš, než byste chtěli. O kolik? No, znáte svůj luk i svoje šípy, a máte to předem nazkoušené. Máte v hlavě tabulku, která říká "při vzdálenosti X metrů od terče musíš mířit o Y cm výš". Podle této tabulky upravíte zamíření směrem nahoru.
5) Konečně vypustíte šíp, ten vyletí a dopadne přesně doprostřed terče.
Rozdíl mezi zamýšleným dopadem a bodem míření je právě ta mezera, ten gap, o kterém se mluví v názvu techniky. Mezerová střelba je z principu pomalá, protože musíte vědomě vzít v úvahu několik faktorů. Je náročná na soustředění i kvalitu pohybů. Pokud tětivu nenapínáte pokaždé naprosto stejně, nebudou vám "výpočtové tabulky" fungovat.
Na druhou stranu má mezerová střelba jednu obrovskou výhodu - je vědomě ovládaná. Pokud se netrefíte, víte o kolik, a příští namíření podle toho vědomě upravíte. Je v tom kus strojovosti, matematické přesnosti, a tím pádem spolehlivosti. Lze se také rychle vědomě přispůsobit jinému luku nebo šípu - při prvních několika výstřelech zjistíte o kolik se odchylují, a při dalším míření to započítáte.
Ale podle mě je to nuda :-)