Držení šípu v zadní ruce za konce
Pokud držíte šípy za jejich konce, můžete zakládat šíp na tětivu mnoha jinými způsoby než pumpováním. Celá záležitost se tím pak zrychlí. Víc šípů nelze ve většině případů za konce držet jinak, než mezi prsty. Nevýhodou je, že držení více šípů za konce není pevné. Šípy mají tendence plandat nebo dokonce nevhodně vypadnout. Aby se tomu zabránilo, je dobré používat lehčí šípy, a držet pevněji zaťatou ruku (jakoby do pěsti bez palce, nebo do něčeho podobného).
Obecně lze říct, že nejlépe se manipuluje se šípy mezi palcem a ukazováčkem. Čím dál od palce, tím těžší to je, a tím víc je potřeba to cvičit. Když se techniku učíte, je nejlepší začít se šípy u ukazováčku, a další mezery mezi prsty využívat až později.
1) Šípy směřující do dlaně. Tedy pokud před sebe natáhnete zadní ruku hřbetem nahoru, tak hroty šípů visí dolů. Šípy mohou být drženy mezi prsty, ale taky je mohou prsty pouze tisknout proti dlani. První je pevnější, druhé zase rychlejší pokud chcete celý svazek šípů najednou vzít z toulce. Oddělení šípu ze svazku se provádí vykloněním pomocí přední ruky která přidrží přední část šípu.
Do této skupiny bych zařadil i držení v pěsti tak, že konce šípů objímá malíček, prsteníček a případně i prostředníček, a šípy visí dolů.
2) Šípy směřující na hřbet ruky. Tomuhle jsem se od začátku snažil přijít na kloub, protože přesně tohle používá Lars Andersen. Jinde než u něj jsem to neviděl. Relativně úspěšný jsem s několika šípy v mezeře mezi ukazováčkem a palcem, které se zakládají tahem zvnějšku, s tětivou napínanou pomocí "hrabiček zevnitř". Jenže takto neudržím víc než čtyři šípy. Někde jsem četl Larsovu poznámku že on takové držení používá pouze s tlustými "neohrabanými" šípy.
Ve většině případů Lars drží šípy mezi všemi prsty kromě palce. MYSLÍM, že zakládá postupně vždy nejkrajnější šíp z nejvzdálenější mezery. Palec se vždy před výstřelem stočí do dlaně, konce všech ostatních šípů jakoby odhrne, a o ten zakládaný se opře. Tím je zakládaný šíp zpevněný, a palec jeho konec pomáhá navést na tětivu. Nasazuje se tahem zvenčí. Jakmile tětiva do drážky zapadne, je ruka v hrabičkovém držení a může tedy rovnou začít napínat tětivu.
Výhody držení šípů v zadní ruce za konce
Největší výhodou je rychlost - ty nejrychlejší techniky používají právě toto držení. To je pro rychlou lukostřelbu největší trumf.
Nevýhody držení šípů v zadní ruce za konce
Nevýhodou je, že při neplynulém natřásavém pohybu (např. běhu) mají šípy tendenci vypadávat - držení za konce prostě není dost pevné. Další nevýhodou je, že se tyhle techniky velmi snadno "podělají" - ať už kvůli pohybu, nebo prostě proto, že něco nesklouzne kam má. Toto držení považuji za nejméně spolehlivé ze všech variant, ačkoli se tohle dá samozřejmě tréningem vylepšovat.
