Pozice - luk
Přední ruka drží luk. Luk může být nakloněn svisle, šikmo (v rozsahu 90 stupňů), nebo vodorovně. K naklánění máte k dispozici přesně 90 stupňů; jakékoli jiné úhly se použijí jen velmi výjimečně, při nějakých hodně krkolomných střeleckých kouscích.
Střílí se obvykle z luku drženého svisle, nebo trochu našikmo (řekněme do 45 stupňů). Vystřelit z vodorovného nebo skoro vodorovného luku lze, ale má to nevýhody.
Nevýhody
1) Tětiva je pod rukou, takže nemůžete luk zvednout před oči. Lze takto střílet pouze instinktivně, a i tak v přesnosti nemám moc jistotu.
2) Tětivu nelze napnout tolik, kolik je možné při držení svisle, jelikož vám tam překáží vlastní tělo.
3) V přírodě se vodorovně držený luk snáz někde zachytne.
Výhody
Na druhou stranu s vhodným lukem a ve vhodných podmínkách dává vodorovné střílení velmi dobrý smysl. Bod 1) pro vás nic neznamená pokud střílíte instinktivně, což drtivá většina "přírodních" lukostřelců dělala a dělá. Bod 2) zase není problém pokud střílíte z "krátkého longbow" (krátký přímý luk bez reflexnosti), který se víc stejně natáhnout nedá. Ten samý luk, a také terén ve kterém se pohybujete, současně oslabují i význam bodu 3). Celé to dohromady znamenáže za určitých podmínek se s vyjmenovanými nevýhodami vůbec nepotkáte, a střílení vodorovně začne být dost užitečné. Protože má i výhody:
1) Na koni je menší šance že lukem za koně zavadíte
2) Při střelbě v kleče, sedě, a nebo velmi přikrčeně vám nepřekáží země.
3) Lépe to fixuje šíp, který se pak nemá tendence před výstřelem odklánět.
4) Můžete se lépe za něco schovat, protože luk nad vás neční. Taky se můžete za svým lukem lépe "schovávat".
Závěr
S lukem který se dá natáhnout naplno obvykle využijete vodorovné (nebo skoro vodorovné) držení pouze při zasazování šípu nebo vyčkávání s nasazeným šípem, ale nenapnutou tětivou. Při napínání tětivy a samotném výstřelu obvykle nakloníte luk blíž ke svislé poloze. Výjimkou jsou situace vyžadující okamžitý a naprosto instinktivní výstřel na krátkou vzdálenost.
Nicméně s vhodným lukem (krátkým, který se nedá příliš natáhnout) se vodorovná pozice dá využívat daleko intenzivněji, a také se v historii využívala. Vodorovně často stříleli pláňoví indiáni (střelba na koni) nebo starověcí Řekové (střelba často v přikrčení a nebo spíš v polo-kleku).
