Učení se rychlé lukostřelbě
Jsem samouk, předem to přiznávám. U nás je určitě spousta lepších lukostřelců, především co se týče přesnosti. Jenže málokdo o tom píše, a málokdo učí jak střílet rychle. Proto tento web píšu já.
Při učení bojových umění (mezi které počítám i to lučištnictví) často od učitele uslyšíte "dělej to jako já, jinak si zafixuješ špatné návyky". Já tomuto silně oponuju. Nikdy se nebojte experimentovat a zkoušet nové věci, a to u bojových umění obecně a u lukostřelby zvláště. Učitel vám toho může dát hodně, ale nikdy vám nedá všechno. Bude vás učit to, co sedí jemu, ale to nemusí být to, co sedí vám. Pokud vám řekne "zakládejte šíp zleva, tětivu napínejte zprava, miřte jedním okem přes hrot šípu", pak vás učí něco, co určitě dobře funguje; ale už vás nenaučí jiný přístup, který z vašeho odlišného pohledu může být lepší. Pokud vás zajímají jiná zákoutí lukostřelby, nebojte se je vyzkoušet, nebojte se experimentovat a trénovat něco jiného. Dokud to děláte s otevřenou myslí, je to v pořádku.
Co myslím tou otevřenou myslí? Je důležité celou dobu tréningu vědět že to, co děláte, je pokus. Můžete to týden usilovně cvičit, ale buďte připraveni na to, že si na konci řeknete "smůla, nefunguje to". Mějte tuhle možnost neustále na paměti, a žádné špatné návyky si nezafixujete. Na druhou stranu se může stát, že začnete trefovat s dostatečnou úspěšností a dostatečnou rychlostí (dle vašich kritérií). Potom máte návyk SPRÁVNÝ, a to bez ohledu na to, že je jiný než vás učil učitel. U lukostřelby máte neustále jednoznačnou kontrolu - buď šípy padají kam mají s dostatečnou přesností a rychlostí, nebo ne. To je to jediné na čem záleží, protože to je váš cíl. Jestliže jste se k němu dostali jinou cestou než váš učitel, budiž; tak to prostě chodí.
Co prezentuju tady na webu je popis toho, jak vypadají různé techniky, a co z nich lze odvodit. Není to žádný šaolinský kodex, od jehož dogmat se nelze odchýlit. Je na vás co si z webu vyberete, co se vám zalíbí, nebo čím naopak opovrhnete. Když vám něco připadá zajímavé, vezměte luk a zkoušejte. Když vám to nebude fungovat, nepoužívejte to; i tak je ale dobré se s tím seznámit.
Co trénovat
Pokud chcete cvičit nějakou rychlostřeleckou techniku, doporučuji stát ze začátku blízko terče (velkého), abyste se nemuseli soustředit na nic jiného než odebírání a zakládání šípu; vystřelíte pak bez míření do velkého terče, a až budete muset šípy jít sebrat, nemáte to daleko. Pozor, se silnějšími luky takto nestřílejte na plný nátah, protože z takové blízkosti to šípy nemusí přežít.
Je to krom jiného praktické doporučení. Zpočátku se často stane že šíp vystřelíte úplně do háje, jelikož se vám do výstřelu připletl jiný šíp, a nebo jste do tětivy zasadili jeden, ale mysleli si, že střílíte jiný, a tak dále. Když máte spočátku spoustu práce s vlastními prsty, snadno se stane že i blízko postavený terč minete - šíp pak letí někam mimo, kde se snadno ztratí nebo zlomí. Velká spotřeba šípů zpočátku působí značně depresivně, tak pozor na to.
Každou rychlostřeleckou techniku byste v závěru měli být schopní provést po paměti, s očima zaměřenýma na terč. Jakmile se ruce trochu zautomatizují, cvičte takto, nedívejte se pod ruce.
Když máte pocit, že vám to jde, zkuste střílet v pohybu. Běžte k terči, nebo naopak utíkejte od něj, nebo podél něj, a celou dobu střílejte. Zkuste měnit směry, nebo si dát do cesty překážky, které musíte přeskočit. Zkuste si podél trasy šípy zapíchat, sbírat je cestou a střílet je hned po sebrání. Zkuste si myšlenkově navodit adrenalinovou situaci. Uvidíte, jak vám najednou všechno přestane jít, jak snadno poděláte i to, co vám doposud krásně fungovalo. A hned máte co cvičit - rychlostřelecké techniky by měly fungovat i v pohybu a v akci. Přeci jen jsou určeny na blízký kontakt s nepřítelem.
Druhá strana mince - když vám to jde, zkuste střílet z dálky a na přesnost. Dejte si dvojnásobnou nebo trojnásobnou vzdálenost než jste doteď byli zvyklí, a zkuste, jestli vám rychlostřelecká nechnika nepokazila trefu. Nebo vzdálenost neprodlužujte, ale dejte si mnohem menší terč. Když máte zmáklou techniku zakládání šípu, nemůžete při tom flákat přesnost.
Kritéria jsou ovšem jenom vaše. Vy sami hodnotíte co je dostatečná přesnost, rychlost a jistota v pohybu. Každý bude upřednostňovat něco jiného, což je v pořádku. Dnes, kdy se lukem nebojuje, jde především o to, abyste ze svých výsledků měli dobrý pocit vy, případně vaše okolí.