Co je to rychlá lukostřelba
V současné době je lukostřelba sportem, a (tedy především) zábavou. Sportovní disciplíny mají tendenci upřednostňovat styl střelby odvozený od loveckého - nejdůležitější je zasáhnout přesně na velkou vzdálenost, přičemž při výstřelu jste v klidu a máte před výstřelem dost času na přípravu.
Jenže luky se používaly i v bitvách, a tam hrála roli i rychlost střelby. Bitevní lučištník prostě musel postřílet co nejrychleji co největší množství nepřátel, jeho úspěch nebyl založený na jediném výstřelu, jako tomu bylo u lovce. Platilo to pro všechny bitevní lučištníky od afrických domodců přes anglické lučištníky až po mongolské nájezdníky; ti všichni vypracovávali techniky umožňující aby co nejdřív za jedním výstřelem mohl následovat další. V závislosti na bitevní taktice bylo i více či méně únosné vyměnit přesnost střelby za rychlost. Při střelbě na krátkou vzdálenost není těžké se trefit a rychlost hraje mnohem větší roli. Ostatně z toho důvodu se moderní vojáci vyzbrojují spíš samopaly než odstřelovačskými puškami, jakkoli odstřelovačské pušky mají také ve výzbroji své místo.
Rychlá lukostřelba je právě o tom, jak co nejvíc zkrátit čas mezi dvěma výstřely. Týká se to především toho jak vybrat šíp a založit ho na tětivu, jak při tom šetřit pohyby a udělat to rychle a jistě. Částečně je to i o tom jak napínat tětivu a mířit. Současná lukostřelba (i ta livinghistorická) obvykle učí jediný způsob jak držet luk a šíp a jak vystřelit. Během dlouhé historie zbraně ale různé národy objevily a používaly mnoho jiných způsobů, které jsou dnes pro nás nezvyklé, ale dávají nové možnosti; krom jiného i v oblasti rychlé lukostřelby.
V textu budu používat pojmy "sportovní střelec" a "sportovní střelba". Tím budu myslet každého, kdo se nesnaží o rychlost, a jeho jediným cílem je zasáhnout co nejpřesněji terč. Kromě opravdových sportovců do této kategorie padá i většina našich living-historických lukostřelců, stejně jako třeba adepti kyudo. Pojem "sport" si tady zřejmě nemístně natahuju, nicméně mi to přijde pořád lepší, než tomu říkat "pomalá střelba". V kontrastu s tím budou "rychlí střelci" a "rychlostřelba", kteří se snaží zasáhnout při současné rychlé frekvenci výstřelů. Do jisté míry i za cenu ztráty přesnosti.
Web je zaměřen právě na rychlostřelbu, protože o tom nikdo jinak nepíše, a je to oblast, která mě velmi zaujala. Nejsem žádný rychlostřelecký mistr; spíš mě to baví, bavilo mě objevovat různé techniky, a když už jsem je objevil, rozhodl jsem se dát je v plen. V textu se budu občas vymezovat oproti sportovním střelcům, jelikož právě jejich přístup je u nás naprosto bezkonkurenčně rozšířen. Předem avizuji, že nejde o žádné tvrzení typu "rychlá střelba je lepší než sportovní". Každá skupina má jiné cíle, navzájem se doplňují, nekonkurují si.