Když věci nejdou jak by měly
Ne vždycky všechno cvičení optimisticky vychází. Pokud se v něčem, co nutně potřebujete umět, střílením moc nezlepšujete, je potřeba hledat proč.
Hlavní a největší problém je, že šípy nedopadají kam by měly. Pokud je to tak, zopakujte si přesně to samé několikrát po sobě, a dívejte se kam šípy dopadají. Pravděpodobně zjistíte, že létají každý někam dost jinam, a to znamená, že každý výstřel děláte jinými pohyby. Schválně si to zkuste zopakovat, a místo na trefu se soustřeďte na kotvení a drobné pohyby při pouštění tětivy. Pravděpodobně zjistíte, že si při vypouštění špatně hnete lukem, nebo že nekotvíte pokaždé na stejném místě. Právě kotvení je dobrá pomůcka, která vám umožní dělat stejné pohyby.
Zkuste střílet znovu totéž, ale dejte si na nalezené nedostatky pozor. Pokud to rychle nepomůže, vraťte se ke střelbě z krátké vzdálenosti (10m) na menší statický terč. U toho se pohyby automatizují nejlépe. Nebojte se taky vyzkoušet zakládání šípu na opačnou stranu luku, jiný sklon luku při výstřelu, nebo jiný způsob napínání tětivy. Možná tak najdete něco, co vám najednou sedne, i když byste to předtím nečekali.
Pokud šípy letí líně a málo, pravděpodobně při vypuštění výstřel tlumíte pohybem zadní ruky dopředu. Zadní ruka by měla postupovat naopak dozadu a přitom uvolňovat prsty, aby z nich tětiva sama zklouzla.
Pokud vám nefunguje technika rychlé střelby, cvičte ji na krátkou vzdálenost bez velkého míření. Jádrem rychlostřeleckých technik je obvykle nějaká finta, která vám umožní rychle a spolehlivě navést šíp kam chcete. Tuto fintu musíte vymyslet, objevit, vykoukat z videa, nebo si ji přečíst. Jakmile ji máte, technika obvykle hned začne fungovat, a další tréning pak už jen zlepšuje rychlost a jistotu provedení, případně vám umožní zvládnout větší množství šípů. Rychlé zakládání šípů se dá docela dobře cvičit kdekoli. Berte si s sebou na procházku luk a šíp, a bez výstřelu zkoušejte během chůze šíp zakládat a zase odebírat. Dejte si jeden šíp na stůl do kanceláře, a během pauzy si ho rychle správným způsobem chytejte a zase odkládejte. Při sledování televize si zkoušejte šíp rolovat mezi prsty, zjišťovat podle tvaru jeho natočení, nebo s ním mezi prsty manipulovat jak budete potřebovat ve své technice. Když cvičíte už pochopený pohyb, všechno se šípem dělejte aniž byste se na něj dívali.
Pokud vám něco nefunguje v pohybu, zjišťujte proč. Obvykle je problém především natřásovost pohybu (běh nebo jízda na koni) a ne pohyb samotný. Pokud je problém přesnost, střílejte instinktivně a jen v okamžiku, kdy jste zrovna ve vzduchu (mezi dvěma dopady). Rychlý instinktivní výstřel můžete cvičit na terči tak, že se k němu postavíte zády nebo bokem a nedíváte se na něj. Založíte šíp, a pak v jednom okamžiku se na terč podíváte a vystřelíte. Pokud vám někdo s terčem může mezi dvěma výstřely pohnout, je to lepší (ale bacha ať ho nestřelíte, hýbat s terčem musí nějak na dálku).
Pokud vám v pohybu nefunguje rychlostřelecká technika, může to být tím, že jste zvolili takovou, která se k pohybu nehodí. V pohybu potřebujete techniku s pevně zafixovanými a snadno nahmátnutelnými šípy - např. se šípy drženými v přední ruce, a nebo v zadní za dříky. Pokud držíte šípy pouze za konce, při natřásavém pohybu nají tendence se rozpadávat. Jinak ale počítejte s tím, že každá technika se v pohybu zpomalí, a je třeba to důsledně cvičit, aby zpomalení bylo co nejmenší.
A především - pokud cokoli nefunguje, neustále hledejte PROČ. Zkoušejte různé jiné způsoby, a zjišťujte, jestli vám třeba nesednou líp. Aktivně vymýšlejte jak by se to dalo vylepšit, a hned to zkoušejte.