Historičnost Larse Andersena
Lars uvádí, že při vývoji jeho techniky ho inspirovaly středověké spisy o lukostřelbě arabů (Arab archery a Saracen archery). Oba texty jsem prostudoval, a jsem si prakticky jistý že to, co Lars předvádí, autentickou arabskou technikou NENÍ. Ani jeden spis techniku podobné této nepopisuje, ačkoli se o rychlé střelbě zmiňují. Oba spisy také neuznávají jiné držení tětivy než palcový nátah, přičemž Arab archery dokonce hrabičkové držení označuje jako zásadně chybné.
Chybné samozřejmě není, když ho umíte používat, nicméně to jasně ukazuje arabské preference. Pokud by Arabové dosahovali své rychlosti hrabičkovým držením (jako Lars), jistě by se k tomu nestavěli tak odmítavě.
Saracen archery navíc popisuje jediný rychlý způsob nasazení šípu na tětivu, a to tlakem. Larsovo nasazení tahem opět ignoruje.
Můj celkový dojem je, že Lars vymyslel pěknou techniku, která nicméně není v arabském prostředí autenticky historická. Můj druhý dojem je, že ty tři šípy za 1,5s jsou přehnané. Brian C. sice vyvinul techniku, kde pomocí palcového záběru dokázal vystřelit tři šípy za asi 1,2s, nicméně se to opět neshoduje s tím, co je popsáno v Arab archery. I když je to popsaným technikám blíž než ta Larsova.
Těch 1,5s mohlo vzniknout nesprávnou interpretací textu. Jsem nakloněn věřit tomu, že ti dobří arabští lučištníci dosahovali rychlosti cca 1 šíp za 1 s. Nepochybuji o tom, že v kombinaci se silnějším lukem a vražednou přesností by s tím byli stále skvěle účinní.